|
|
Realizační potenciál cestovního ruchu na území CHKO Blanský les se zaměřením na přírodní atraktivity
BOROVKA, Adam
Tématem bakalářské práce je zhodnocení realizačního potenciálu se zaměřením na hromadná ubytovací zařízení, stravovací zařízení, sportovní zařízení a turistické trasy v okolí přírodních zajímavostí v podobě národní přírodní rezervace a přírodních rezervací v CHKO Blanský les. Nejprve je sepsána fyzicko-geografická a socioekonomická charakteristika území CHKO Blanský les. Zmíněny jsou také zájmové lokality v podobě přírodních rezervací, na kterých je prováděna analýza. V analytické části práce se rozebírá realizační potenciál z pohledu hromadných ubytovacích zařízení, stravovacích zařízeních, sportovních zařízeních a turistických tras, u kterých se zkoumá hustota a dostupnost k jednotlivým zájmovým lokalitám. V závěru práce je díky této analýze možné zhodnotit realizační potenciál v CHKO Blanský les, případně navrhnout lokality, kde by mohlo dojít k rozvoji dalších zařízení a turistických tras.
|
|
|
Mravenci rodu Formica v CHKO Blanský les: bionomie, rozšíření, ohrožení a strategie ochrany
HAJEROVÁ, Veronika
Lesní mravenci rodu Formica jsou důležitou součástí ekosystému lesa a podílejí se na udržování jeho ekologické stability. Rod Formica je chráněn zákonem a zařazen na seznam ohrožených rodů. Ochrana hnízdních komplexů mravenců rodu Formica je proto velmi nutná. Tato práce byla zaměřena na mapování a inventarizaci hnízd rodu Formica v modelové lokalitě CHKO Blanský les. V CHKO Blanský les byl prokázán výskyt 7 druhů rodu Formica. Prioritním druhem v této oblasti je druh Formica aquilonia. Na základě porovnání nově zjištěných údajů s údaji ze starých inventarizací byl sledován velký početní nárůst hnízd mravenců rodu Formica a především úspěšné šíření vzácného druhu Formica aquilonia. Součástí této bakalářské práce je klíč k určování mravenců rodu Formica České republiky, převzatý od Dr. B. Seiferta a přeložený do češtiny.
|
|
|
Květena CHKO Blanský les se zaměřením na rostliny s migrační vazbou na Alpy
HRUBEŠOVÁ, Kristýna
V období od května do října 2016 byl prováděn na území CHKO Blanský les monitoring rostlin s migrační vazbou na Alpy: olše zelená (Alnus alnobetula), řeřišnice hořká (Cardamine amara s.l.), kamzičník rakouský (Doronicum austriacum), dřípatka horská (Soldanella montana), kýchavice bílá pravá (Veratrum album subsp. album) a pleška stopkatá (Willemetia stipitata). U vybraných rostlin byla sledována početnost, plodnost a vitalita. Nejpočetnějším zástupcem alpského migrantu ve sledované oblasti je dřípatka horská, která je vázána na lesní, stinná a vlhká stanoviště s nadmořskou výškou vyšší než 700 m. n. m., a řeřišnice hořká, která roste na území CHKO Blanského lesa roztroušeně a je vázána na vodní toky a zamokřená stanoviště. Dvě rostliny kamzičníku rakouského byly nalezeny ve sterilním stavu na lokalitě PP Hejdlovský potok, olše zelená u PP Horní luka, pleška stopkatá nebyla v terénu nalezena. Kýchavice bílá pravá byla sledována kolem vodního toku Hučnice, kde bylo napočítáno celkem 53 málo vitálních kusů rostlin. Největší populace kýchavice se nachází podél Hejdlovského potoka a čítá více než 600 rostlin.
|
|
|
Lokální hydrogeologie CHKO Blanský les
Čečka, Jan ; Ondovčin, Tomáš (vedoucí práce) ; Čurda, Jan (oponent)
Chráněnná oblast Blanský les se nalézá v Jihočeském kraji 12 km jihozápadně od Českých Budějovic. Většinu území tvoří granulitový komplex Blanského lesa s tělesy ultrabazik, menší část zaujímá pestrá série českokrumlovská s biotiticko-sillimanitickou pararulou a vložkami krystalických vápenců, erlánů, kvarcitů, amfibolitů a grafitických pararul. Tato práce se pokouší shrnout dosavadní poznatky o hydrogeologii této oblasti a vypracovat komplexní charakteristiku hydrogeologického prostředí. Zabývá se predispozicemi jednotlivých druhů hornin k vedení podzemní vody jako je charakter a hloubka rozpukání a intenzita tektonického postižení, dále na základě těchto údajů předkládá názory různých autorů na propustnost zastoupených hornin. V další části popisuje oběh podzemní vody. Z různých zpracovaných analýz pak chakraterizuje zastoupené horniny hydraulickým parametrem indexu transmisivity Y a v diskuzi porovnává tyto výsledky s výše uvedenými názory na hydraulickou vodivost zastoupených hornin. Další část popisuje chemicko - fyzikální parametry podzemní vody, její ovlivnění důlní činností, vodní hospodářství a využití v minulosti a v současné době. Taktéž bylo provedeno orientační hydrogeologické mapování. Jako poslední část byla provedena rešerše posudků všech vybudovaných hydrogeologických vrtů v...
|
|
|
Ochrana přírody a krajiny v jižních Čechách - historie a současnost
PFLEGEROVÁ, Adéla
Téma mé práce zní: " Ochrana přírody a krajiny v jižních Čechách historie a současnost". Jak už název vypovídá, ve své práci se věnuji převážně ochraně přírody a krajiny. Na začátku přibližuji první snahy o ochranu přírody na našem území a postupně se dostávám k provopočátkům právní ochrany, tu datujeme přibližně se vznikem Československa. První zákon o ochraně přírody čili, zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, byl přijat až po dlouhodobém úsilí českých odborníků a politiků. Na základě tohoto zákona byla vyhlašována chráněná území, chráněné přírodní výtvory, přírodní rezervace, a dále chráněné druhy živočichů, rostlin, nerostů a zkamenělin. O pár let později Česká republika změnila zcela pohled na ochranu přírody a v roce 1992 byl přijat dosud platný zákon č. 114/1992 Sb. Z tohoto zákona jsem vybrala především obecnou ochranu přírody a její základní povinnosti při ochraně přírody a orgány ochrany přírody. Největší pozornost ze zákona jsem věnovala zvláštní ochraně přírody a krajiny, zákon vymezuje tyto kategorie zvláštně chráněných území - NP, CHKO, NPR, NPP, PP, PR.
|
|
|
Floristický a fytocenologický průzkum květeny severní části CHKO Blanský les
TURJANICOVÁ, Alena
Práce se zabývá stavem květeny v okolí obce Dobčice, která se nachází v severní části Chráněné krajinné oblasti Blanský les. Sledovaná oblast má rozlohu 12,6 ha a obsahuje i dvě přírodní rezervace: PR Chřášťanský vrch a PR Vysoká Běta. Na území se nachází celkem jedenáct typů terestrických biotopů, na nichž bylo vytvořeno 35 fytocenologických snímků, včetně jejich fotodokumentace a lokalizace. Dále byl v rámci terénních prací na území proveden floristický průzkum. Celkově byl ve sledované oblasti zjištěn výskyt 264 druhů rostlin a mechů. Šest z těchto druhů je zařazeno ve 3. vydání Červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky. Pro každý z nalezených druhů byla vytvořena položka v dokladovém heřbáři.
|
|
|
Zodpovědný cestovní ruch v Blanském lese
ŘIHOUTOVÁ, Barbora
Tato bakalářská práce se zabývá zodpovědným cestovním ruchem v oblasti CHKO Blanský les. Jejím hlavním cílem je zhodnotit současný stav šetrných typů cestovního ruchu v této oblasti, a to prostřednictvím analýzy jejich současné nabídky. Na základě dotazníkového šetření byl také zkoumán zájem návštěvníků dané lokality o aktivity šetrného cestovního ruchu a jejich preference. Údaje získané analýzou nabídky a poptávky byly použity jako základ pro návrhy optimalizace využití oblasti cestovním ruchem.
|
|
| |
|
| |
|
|
Včelařsky významné pylodárné rostliny jarního a časně letního aspektu na území severní části Blanského lesa
ZÍDKOVÁ, Michaela
Předmětem studia bakalářské práce bylo určování včelařsky významných rostlin z pylových rousek s cílem vyhodnotit význam pylu v potravě včely medonosné. Pylové rousky byly odebrané z jednoho včelstva, jehož stanoviště se nacházelo jižně od osady Dobčice v Chráněné krajinné oblasti Blanský les. V doletové vzdálenosti od něj jsou přírodní rezervace Chrášťanský vrch a Vysoká Běta. Podle pylových zrn byly v nativních preparátech zjišťovány taxony flóry CHKO Blanský les a odhadován jejich význam z hlediska výživy včely medonosné v dané oblasti. Pozornost byla věnována také struktuře vegetace v okolí úlu a výskytu významných biotopů pylodárných rostlin.
|
host ::
RSS.